Rozd�len�m disku se na disku vytvo�� n�kolik vz�jemn� nez�visl�ch odd�l� (angl. partition). Ka�d� odd�l je nez�visl� na ostatn�ch. D� se to p�irovnat k bytu roz�len�n�mu zdmi, p�id�n�m n�bytku do jedn� m�stnosti nem� na ostatn� m�stnosti ��dn� vliv.
Jestli�e u� na po��ta�i m�te n�jak� opera�n� syst�m (Windows95, WindowsNT, OS/2, DOS, FreeBSD) a chcete na stejn� disk je�t� um�stit Linux, patrn� se nevyhnete p�erozd�len� disku. Obecn� zm�na odd�lu, na kter�m je souborov� syst�m, znamen� ztr�tu dat, tak�e si rad�ji disk p�ed zm�nami do tabulky diskov�ch odd�l� zaz�lohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu tak� rad�ji vynesete ve�ker� n�bytek, ne� budete p�estavovat zdi.
Jako �pln� minimum pot�ebuje GNU/Linux jeden diskov� odd�l. Tento odd�l je vyu�it pro opera�n� syst�m, programy a u�ivatelsk� data. V�t�ina u�ivatel� pokl�d� nav�c za nutnost m�t vyd�lenou ��st disku pro virtu�ln� pam�. Tento odd�l slou�� opera�n�mu syst�mu jako odkl�dac� prostor. Vyd�len� swap partition umo�n� efektivn�j�� vyu�it� disku jako virtu�ln� pam�ti. Je rovn� mo�n� pro tento ��el vyu��t oby�ejn� soubor, ale nen� to doporu�en� �e�en�.
V�t�ina u�ivatel� vy�len� pro Linux v�ce ne� jeden odd�l na disku. Jsou k tomu dva d�vody. Prvn�m je bezpe�nost, pokud dojde k po�kozen� souborov�ho syst�mu, v�t�inou se to t�k� pouze jednoho odd�lu, tak�e potom mus�te nahradit ze z�loh pouze ��st syst�mu. Jako minimum m��ete uv�it vyd�len� ko�enov�ho svazku soubor�. Ten obsahuje z�sadn� komponenty syst�mu. Jestli�e dojde po�kozen� n�jak�ho dal��ho odd�lu, budete schopni spustit Linux a prov�st n�pravu, m��e v�m to u�et�it novou instalaci syst�mu.
Druh� d�vod je oby�ejn� z�va�n�j�� p�i pracovn�m nasazen� Linuxu, ale z�le�� k
�emu syst�m pou��v�te. P�edstavte si situaci, kdy n�jak� proces za�ne
nekontrolovan� zab�rat diskov� prostor. Pokud se jedn� o proces se
superu�ivatelsk�mi pr�vy, m��e zaplnit cel� disk. Naru�� chod syst�mu,
pon�vad� Linux pot�ebuje p�i b�hu vytv��et soubory. K takov� situaci m��e
doj�t z vn�j��ch p���in, nap��klad nevy��dan� e-mail v�m lehce zapln� disk.
Rozd�len�m disku na v�ce odd�l� se lze uchr�nit p�ed mnoha probl�my, v p��kladu
uveden�m v��e p�i odd�len� /var/spool/mail
na zvl�tn� ��st disku
bude syst�m fungovat, i kdy� bude zahlcen nevy��danou po�tou.
Jedinou nev�hodou p�i pou��v�n� v�ce diskov�ch odd�l� je, �e je obt��n� dop�edu odhadnout kapacitu jednotliv�ch odd�l�. Jestli�e vytvo��te n�kter� odd�l p��li� mal�, budete muset syst�m instalovat znovu a nebo se budete pot�kat s p�esunov�n�m soubor� z odd�lu, jeho� velikost jste podhodnotili. V opa�n�m p��pad�, kdy vytvo��te zbyte�n� velk� odd�l, pl�tv�te diskov�m prostorem, kter� by se dal vyu��t jinde. Diskov� prostor je dnes sice levn�, ale pro� vyhazovat pen�ze oknem.
N�sleduj�c� seznam popisuje n�kter� d�le�it� adres��e. M�l by v�m pomoci p�i rozhodov�n� o rozd�len� disku na oblasti. Pokud je to pro v�s p��li� matouc�, nebo n��emu zcela nerozum�te, klidn� tuto pas� ignorujte a p�e�t�te si ji a� po prostudov�n� zbytku instala�n�ho manu�lu.
/
: Ko�enov� adres�� p�edstavuje startovac� m�sto adres��ov�
struktury. Obsahuje z�kladn� programy k tomu, aby se mohl zav�st syst�m: to
znamen� j�dro, syst�mov� knihovny, konfigura�n� soubory v /etc
a
r�zn� dal�� pot�ebn� soubory. Typicky je pot�eba 30-50 MB, ale v konkr�tn�ch
podm�nk�ch se po�adavky mohou li�it.
Pozn�mka: nikdy nep�id�lujte adres���m /etc
,
/bin
, /sbin
, /lib
ani /dev
vlastn� odd�l na disku; nebyli byste schopni zav�st syst�m.
/dev
: tento adres�� obsahuje nejr�zn�j�� soubory za��zen�, kter�
jsou rozhran�m k hardwarov�m komponent�m. pro v�ce informac� se pod�vejte na
��st N�zvy za��zen� v Linuxu,
Odd�l 4.3.
/usr
: v�echny u�ivatelsk� programy (/usr/bin
),
knihovny (/usr/lib
), dokumentace (/usr/share/doc
),
atd., jsou v tomto adres��i. Proto�e tato ��st souborov�ho syst�mu spot�ebuje
nejv�ce m�sta, m�li byste j� na disku poskytnout alespo� 300-500 MB. Pokud
budete instalovat v�ce bal��k�, pravd�podobn� byste m�li vyhradit tomuto
adres��i je�t� v�ce m�sta.
/home
: ka�d� u�ivatel si bude ukl�dat data do sv�ho podadres��e v
tomto adres��i. Jeho velikost z�vis� na tom, kolik u�ivatel� bude syst�m
pou��vat, a jak� soubory se v jejich adres���ch budou uchov�vat. Pro ka�d�ho
u�ivatele byste m�li po��tat s asi 100 MB m�sta, ale z�vis� na konkr�tn�
situaci.
/var
: v tomto adres��i budou ulo�ena v�echna prom�nliv� data jako
p��sp�vky Network News, e-maily, webov� str�nky, vyrovn�vac� pam� pro APT,
atd. Velikost tohoto adres��e velmi z�vis� na zp�sobu pou��v�n� va�eho
po��ta�e, ale pro v�t�inu lid� bude velikost d�na re�ijn�mi n�klady spr�vce
bal��k�. Pokud se chyst�te nainstalovat najednou v�e co Debian nab�z�, m�lo by
pro /var
sta�it vyhradit dva a� t�i gigabyty. V p��pad�, �e
budete instalovat syst�m po ��stech (nejprve slu�by a utility, potom textov�
z�le�itosti, n�sledn� X, ...), m��ete skon�it s 2-5 GB zabran�ho m�sta jenom ve
/var
. Jestli�e je va�e priorita voln� m�sto na disku a
nepl�nujete pou��v�n� APT (alespo� pro velk� updaty), m��ete vysta�it se 30 a�
40 megabyty.
/tmp
: sem programy v�t�inou zapisuj� do�asn� data. Obvykle by
m�lo sta�it 20-50 MB.
/proc
: je virtu�ln� souborov� syst�m, kter� nen� ulo�en na pevn�m
disku, tud�� pro n�j nen� pot�eba vyhradit ��dn� m�sto. Adres�� obsahuje
�ivotn� d�le�it� informace o aktu�ln� b��c�m syst�mu.
Je velmi d�le�it� v�d�t, pro jak� ��el budete po��ta� pou��vat. Podle toho odhadnete n�roky na diskovou kapacitu a navrhnete optim�ln� rozd�len� pevn�ho disku.
This has changed for Potato -- we need to update it. Pro zjednodu�en� instalace Debian nab�z� n�kolik p�ednastaven�ch profil� What does this need to be called? (viz V�b�r a instalace profil�, Odd�l 7.21). Profil je jednodu�e sada bal��k�, kter� jsou p�i instalaci automaticky vybr�ny, tak�e je nemus�te vyb�rat ru�n�.
U Ka�d�ho profilu je ud�van� velikost v�sledn�ho syst�mu po instalaci. I kdy� p�ednastaven� profily nepou��v�te, je vhodn� si n�sleduj�c� odstavce aspo� pro��st, proto�e v�m pom��ou z�skat p�edstavu o pot�ebn� velikosti odd�l�.
Zde je uvedeno n�kolik profil� a jejich velikosti: The various applications and sizes should probably go here.
Pamatujte, �e v�echny uveden� velikosti jsou orienta�n� a �e neobsahuj� dal��
v�ci, kter� obvykle v syst�mu b�vaj� (jako t�eba po�ta, soubory u�ivatel�,
data). P�i p�id�lov�n� m�sta pro va�e vlastn� soubory a data je v�dy lep�� b�t
velkorys�. Konkr�tn� v Debianu oblast /var
obsahuje hodn� dat
z�visl�ch na dan� situaci. Nap��klad soubory programu dpkg
mohou
klidn� zabrat 20MB, ani nemrknete. Pokud p�id�me velikost logovac�ch soubor�
(v�t�inou v ��dech MB) a ostatn� prom�nliv� data, m�li byste pro
/var
uva�ovat o alokov�n� minim�ln� 50MB.
Disky a odd�ly na nich maj� v Linuxu odli�n� n�zvy ne� v jin�ch opera�n�ch syst�mech. Pro budouc� pr�ci budete pot�ebovat v�d�t, jak se za��zen�m v Linuxu p�id�luj� n�zvy.
Odd�ly na disc�ch jsou rozli�eny p�ipojen�m ��sla k n�zvu za��zen�: ,,sda1'' a ,,sda2'' p�edstavuj� prvn� a druh� odd�l prvn�ho disku na SCSI.
Nap��klad p�edpokl�dejme po��ta� se dv�ma disky na sb�rnici SCSI na pozic�ch 2 a 4. Prvn�mu disku na pozici 2 odpov�d� za��zen� ,,sda'', druh�mu ,,sdb''. T�� odd�ly na disku ,,sda'' by byly pojmenov�ny ,,sda1'', ,,sda2'', ,,sda3''. Stejn� sch�ma ozna�en� plat� i pro disk ,,sdb''.
M�te-li v po��ta�i dva �adi�e pro SCSI, po�ad� disk� zjist�te ze zpr�v, kter� Linux vypisuje p�i startu.
Jak jsme ji� uvedli, m�te-li m�sto na disku, m�li byste si ur�it� vytvo�it dva
svazky - men�� ko�enov� a v�t��, na n�m� bude p�ipojen adres��
/usr
. V�t�in� u�ivatel� sta�� dva odd�ly. Zvlṻ v p��pad�, �e
m�te jeden mal� disk, vytvo�en�m mnoha odd�l� pl�tv�te prostorem na disku.
Chcete-li instalovat v�ce program�, kter� nejsou p��mo sou��st� distribuce,
m��e se v�m hodit samostatn� odd�l pro /usr/local
. Pro po��ta�,
kter� zpracov�v� hodn� po�ty, m� smysl vytvo�it svazek pro
/var/spool/mail
. N�kdy je dobr� odd�lit adres�� /tmp
na odd�l s kapacitou 20 - 32 MB. Na serveru s v�ce u�ivateli je v�hodn�
vymezit velk� odd�l pro jejich domovsk� adres��e /home. Obecn� plat�, �e
rozd�len� disku se li�� po��ta� od po��ta�e a z�le��, k �emu Linux pou��v�te.
P�i instalaci komplikovan�j��ho syst�mu (nap�. serveru) se pod�vejte na
Multi Disk
HOWTO
, na podrobnou informaci. Tento odkaz m��e b�t zaj�mav� rovn�
pro zprost�edkovatele p�ipojen� k Internetu.
Z�st�v� ot�zka, kolik vyhradit pro virtu�ln� pam�. N�zory syst�mov�ch administr�tor� jsou r�zn�, jedna zku�enost je m�t stejn� odkl�dac�ho prostoru jako m�te pam�ti, pro v�t�inu u�ivatel� p�itom nem� smysl vytvo�it v�ce jak 64 MB virtu�ln� pam�ti. Samoz�ejm�, �e existuj� v�jimky, budete-li �e�it soustavu 10000 rovnic na po��ta�i s 256 MB, budete pot�ebovat v�ce jak gigabyte odkl�dac�ho prostoru. Pokud pot�ebujete hodn� virtu�ln� pam�ti, zkuste um�stit jej� odd�ly na r�zn� disky.
Na 32-bitov�ch architektur�ch (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), vyu�ije Linux z jednoho odkl�dac�ho odd�lu maxim�ln� 2 GB, tak�e nen� d�vod, pro� p�ekra�ovat tuto hranici. Na po��ta��ch Alpha a SPARC64 je limit tak velk�, �e se pova�uje za t�m�� neomezen� (ze sou�asn�ho pohledu). M�te-li v�t�� n�roky na virtu�ln� pam�, zkuste um�stit odkl�dac� odd�ly na r�zn� fyzick� disky, a pokud mo�no, na r�zn� IDE nebo SCSI kan�ly. J�dro bude vyrovn�vat z�t� mezi jednotliv� oblasti, co� se projev� ve zv��en� rychlosti.
M�j po��ta� m� 32 MB pam�ti a 1,7 GB IDE disk na za��zen�
/dev/hda
. Na /dev/hda1
je odd�l pro DOS o velikosti
500 MB (m�l jsem j� vytvo�it jen 200 MB, pon�vad� j� skoro nepou��v�m).
Odkl�dac� odd�l m� 32 MB a je na /dev/hda3
. Zbytek tj. asi 1,2
GB na /dev/hda2
je ko�enov� svazek pro Linux.
Rozd�len� disku m��ete prov�st bu� p�ed instalac� Debianu nebo v jej�m pr�b�hu. Pokud je cel� po��ta� vyhrazen pro instalaci Debianu, rozd�len� disku by m�lo prob�hat jako sou��st instala�n�ho procesu (``Rozd�lit pevn� disk'', Odd�l 7.7). Kdy� m�te po��ta� s v�ce opera�n�mi syst�my, je obvykle lep�� nechat ka�d� syst�m, a� si vytvo�� sv� vlastn� oblasti.
N�sleduj�c� sekce obsahuj� informace o d�len� disku z va�eho p�vodn�ho opera�n�ho syst�mu. Toto d�len� prob�h� je�t� p�ed instalac�. Pamatujte, �e si budete muset p�ev�d�t mezi jm�ny oblast� jak je zna�� Linux a mezi t�m, jak je zna�� ostatn� opera�n� syst�my; viz N�zvy za��zen� v Linuxu, Odd�l 4.3.
Tru64 UNIX, d��ve zn�m� jako Digital UNIX, co� je vlastn� jin� jm�no pro OSF/1,
pou��v� d�lic� sch�ma podobn� jako BSD `disk label'. To znamen�, �e povoluje
m�t a� osm oblast� na ka�d�m disku. Oblasti jsou v Linuxu o��slov�ny od `1' do
`8' a ,,op�smenkov�ny'' od `a' do `h' v UNIXu. V Linuxov�ch j�drech 2.2 a
vy���ch odpov�d� v�dy ��slo `1' p�smenku `a', ��slo `2' p�smenku `b' a tak
d�le. Nap��klad: oblast rz0e
v Tru64 UNIXu by se v Linuxu
naz�vala sda5
.
Oblasti na disku se mohou p�ekr�vat, a nav�c je po�adov�no, aby se oblast `c'
rozp�nala p�es cel� disk, tud�� p�ekr�vala v�echny ostatn� nepr�zdn� oblasti.
pod Linuxem se toho doc�l� tak, �e oblast sda3
je identick� s
sda
(nebo sdb3
s sdb
, pokud je p��tomen
dal�� disk). Ov�em krom� spln�n� tohoto po�adavku nen� ��dn� rozumn� d�vod,
pro� vytv��et p�ekr�vaj�c� se oblasti.
Dal�� za�it� konvence je po�adavek, aby oblast `a' za��nala na za��tku disku, co� zajist�, �e bude v�dy obsahovat zav�d�c� sektor, kter� obsahuje disk label.
Disky mohou b�t rozd�lov�ny bu� z grafick�ho rozhran� pro konfiguraci disk�
(p��stupn� z Application Manager), nebo klasickou ��dkovou utilitou
disklabel
. Ka�dop�dn� byste se ale m�li na program
disklabel
pod�vat, proto�e pouze v n�m m��ete zm�nit typ oblasti
vyhrazen� pro Linuxov� souborov� syst�m na doporu�enou hodnotu `resrvd8'.
Je mo�n�, a docela rozumn�, sd�let mezi Linuxem a UNIXem oblast pro virtu�ln�
pam�. V tomto p��pad� se v�ak bude muset na tuto oblast spou�t�t program
mkswap
poka�d�, kdy� budete spou�t�t Linux, po p�edchoz� pr�ci v
UNIXu. D�je se to proto, proto�e UNIX na dan� oblasti zni�� p��znak virtu�ln�
pam�ti, a Linux si bez onoho p��znaku nedovol� na tu oblast cokoliv ulo�it. K
vy�e�en� tohoto probl�mu sta�� ve startovac�ch skriptech Linuxu spustit program
mkswap
n�kde p�ed p��kazem swapon -a
.
UNIX m��e nativn� pou��vat dva druhy oblast�: UFS a AdvFS. Linux bohu�el rozum� pouze t� prvn�. Chcete-li si tedy prohl��el UNIXov� oblasti z Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS.
Windows NT pou��vaj� tabulku o rozd�len� disku takovou, jako je na osobn�ch po��ta��ch. Pokud m�n�te existuj�c� FAT nebo NTFS oblasti, je doporu�eno pou��t n�stroje obsa�en� v instalaci Windows NT (Nebo je�t� l�pe p��mo z AlphaBIOSu). V ostatn�ch p��padech je lep�� pou��t Linuxov� n�stroje, kter� obecn� odvedou lep�� pr�ci. Pozn�mka: pokud v�m Disk Administr�tor z Windows NT nab�dne zapsat ,,harmless signature'' na ne-Windowsov� disky (pokud n�jak� m�te), nikdy je to nenechte ud�lat, proto�e tato signatura zni�� tabulku rozd�len� disku!
Pokud pl�nujete zav�d�n� Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS, budete pot�ebovat malou FAT oblast pro zavad�� MILO. (Jeden megabyte je pln� dosta�uj�c�). Pokud jsou nainstalov�ny Windows NT, je mo�no pro tento ��el vyu��t jejich 6 Mb velkou zav�d�c� oblast.